Blízké okolí

Česko-rakouské pohraničí má svou neopakovatelnou atmosféru, která může na nezasvěcené působit trochu cize. Rozdíly mezi jednotlivými městy a obcemi jsou zde patrnější než ve vnitrozemí. Na malém území se nacházely obce, kde většinu obyvatel tvořila různá etnika. Tak vznikly rozdíly, které se projevovaly v architektuře, zvycích, místních názvech ap.

Oblast, kde Písečné leží, prošla především v minulém století několika prudkými změnami. Dá se říci, že jako většina pohraničí překotnějšími i tragičtějšími než vnitrozemí. Víceméně poklidný, tradiční život tří etnik byl poznamenán ve 30. letech 20. století nástupem henleinovského fašismu, vyhnáním Čechů, 2. světovou válkou a holocaustem, vyhnáním Němců, dosídlováním a nakonec nástupem komunismu. Ten záhy přinesl velkou izolaci v podobě vytvoření pohraničního pásma, vytvoření železné opony a neustálé sledování bdělými strážci hranic.

Paradoxně však taková izolace měla i své klady. Dnes se můžeme chlubit průmyslem nedotčenou přírodou a v bývalém pohraničním pásmu i socialistickým zemědělstvím neporušenou krajinou. V současné době se zlepšuje v souvislosti s vybudováním čističek i kvalita vody v řece Dyji.